Jak smrk potkal děti

Vítám Tě, malý človíčku v mém stínu. Můžeš si u mě odpočinout a pod mou korunou se schovat před nepohodou. Kdyby Ti bylo smutno, pohoupám Tě ve větvích. Můžeme si spolu hrát, povídat, poznávat svět. Vidím jej z výšky, proto vím, co je podstatné a důležité. O všem Ti chci vyprávět, všechno Ti ukážu. A až se vydáš do světa sám, budu Tě z dálky provázet pohledem. Možná si někdy vzpomeneš, jak nám spolu bylo dobře. Děkuji, že jsi se u mě na chvíli zastavil, velký malý človíčku.

Děkujeme vám, že se u nás vaše děti na chvíli zastavily...